Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dlouhá jízda

9. 4. 2008

Dlouhá jízda se zámeckými branami a boční křížová brána

 
 
Ojedinělá barokní stavba svého druhu v Čechách. Přístupová cesta k zámku z bývalého podzámčí (292 m dlouhá a 10 m široká), kterou po stranách lemují zdi (až 7,5 m vysoké), členěné slepými arkádami. Dlouhá jízda byla vybudována na východní straně ostrožny jako nová impozantní komunikace (1672) při barokní přestavbě zámeckého areálu. Jeí stavbě předcházely rozsáhlé lamačské a kamenické práce (zarovnávání skalního podloží
a rozšiřování prostoru starého předhradí). Podle Balbína trvalo vylamování a tesání zámecké skály celkem 15 let (v prostoru Dlouhé jízdy 6 let).
Dlouhá jízda

V návaznosti na kompozici Dlouhé jízdy byly symetricky řešeny skalní terasy podél jejích zdí (dříve součást opevnění předhradí): na severní terase ozdobná zahrada, na jižní terase jízdárna, voliéra a střelnice. Výstavbou této komunikace , která překročila obvod městských hradeb, byl urbanisticky propojen zámek se zámeckým okrskem.

Dlouho jízdu otevírají tři brány a několik postraních branek: Dolní zámecká brána, nacházející se na Zámeckém náměstí (jeho prostor je dnes výrazně pozměněn), je koncipována jako reprezenační vstup do zámeckého okrsku. Pi výstavbě byla spojena s městskou Špitální branou (někdy nazývanou též Křížová) v jeden výrazný stavební celek (dva průjezdy a dvě branky, k bráně je připojena výklenková kaple).Je členěná pilastry a nad průjezdem k zámku nese pískovcovou znakovou alianci Maxmiliána Thuna a jeho třetí manželky Marie z Preysingu. Boční křížová brána, na níž se přeneslo jméno původní městské brány Marie z Lodronu a latinský nápis s letopočtem 1672 (nápis připomíná hraběte Maxmiliána Thuna jako " ...svrchovaného milovníka stavitelství, jemuž náklady ani domy nebyly překážkou, ba i sama skála ustoupila z místa..."), v klenáku velký maskaron a po stranách dvě ploché kapličky.

Horní zámecká brána otevírá vstup do předvoří zámku, které není po dobu jeho rekonstrukce přístupné.
V horní části severní zdi je novodobý vstup do Růžové zahrady a v horní části jižní zdi jsou dva průchody, k zahradnickému domu a k Tyršovu rodnému domu. Ve střední části jižní zdi se nacházejí dvě branky, z jedné z nich vede schodiště z někdejšího podzámčí (nacházela se zde kovárna, pekařství atd., dům čp. 35 ). Jeho kolorit dotváří dům čp. 34, kterým je posledním dokladem podoby děčínských starých předměstí.