Stavba z pískovcových kvádrů s dlažbou z čedičových valounů, charakteristická vysokým klenutím mostního oblouku (od vstupu na most vystupuje oblouk ke středu o 1,5 m).

Most dal postavit roku 1561 Günter z Bünau v rámci rozšiřování pastvin pro ovce, jejichž chov se tehdy intenzivně rozvíjel (ovčí v Chrástu). Důvodem neobvykle vysokého klenutí mostního oblouku mohlo být jak plavení dříví, tak i ochrana stavby před náporem povodní (agresivnost Jílovského potoka a ničivé záplavy v jeho údolí jsou známy od středověku; před výstavbou mostu je doložená velká povodeň k r. 1552). Pod Ovčím můstkem byla odvedena část vody Jílovského potoka do náhonu, který využívala thunská pila.

Pouze pověst vypráví o tom, že vrchnost dala most proto tak vystavět, aby ho nemohly používat selské povozy, neboť sedláci odpírali robotovat na jeho stavbě