Růžová zahrada
9. 4. 2008
Růžová zahrada se sala terrenou a glorietem
V letech sovětské okupace zůstala jediným zámeckým prostorem přístupným veřejnosti. Od roku 1969 se zde konají letní podvečerní koncerty komorní hudby.

Okrasnou zahradu založil ve stylu italského giardinetta barokní velmož Maxmilián Thun v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo. Kompozičním prvkům i umělecké výzdobě jejího prostoru věnoval citlivou pozornost. Průčelí sala terreny (1672) dominují tři vysoké arkády a její zdi a strop zdobí fresky (1678, Guiseppe Bragaglia). Námětem nástropní malby se stal oblíbený mytologický příběh Faëthóna, syna řeckého boha slunce Hélia: otcův sluneční vůz řídil Faëthón na nebi tak nerozvážně, že ožehl zemi. Její zkáze zabránil sám Jupiter, když bleskem srazil vůz i s Faëthónem, kterého po pádu do řeky Éridanu pohřbily nymfy. Iluzorní výmalba stěn, jejíž součástí je i deset kartuší se znaky členů rodu Thunů (převážně církevních hodnostářů), dosahuje výrazného plastického účinku. Fresky byly několikrát restaurovány (naposledy 1981), dnes jsou zabezpečeny proti pronikání vlhkosti a čekají na svoji renovaci.

Vznosný dvoupatrový gloriet (belvedér) se schodišti a terasami, zde korunují dvě sochy bojovníků (původně vrcholil obelisky), na terase stojí sedm ženských skulptur - bohyně Flóra, Ceres, Venuše, Pomona a tři neurčité alegorie. Na zábradlí schodiště čtyři pískovcové sochy sedících lvů se znakovými kartušemi hraběte Maxmiliána Thuna a jeho tří manželek ( Marie z Lordonu, Marie z Lichteinsteinu, Marie z Preysingu).
Sochy lvů původně zdobily loretánskou kapli na náměstí. Vznikly v kitzingerovské dílně, která v Děčíně pro Maxmiliána Thuna pracovala - rodina sochaře a řezbáře A. F. Kitzingera, který pocházel ze starého děčínského měšťanského rodu a později byl činný v Praze a Oseku. Gloriet ukrývá vstup do kryté chodby přistavěné k severní zdi Dlouhé jízdy a spojující prostor zámku s kostelem Povýšení sv. Kříže.Kamenná zahradní zeď se zábradlím z balustrů a s výklenkovými kaplemi nese tři sochy postav z řecké mytologie (Pallas Athéna, Héfaistos, Chrónos), pocházející z kitzingerovské dílny (kolem 1683).
Zámecký zahradník František Jošt mladší zde založil rosarium, které koncem 19. století proslulo jednou z největších a nejúspěšnějších sbírek růží v monarchii (pěstováno na dva tisíce druhů růží).
08.09.2005