Tyršův rodný dům
9. 4. 2008
Rodný dům Miroslava Tyrše
Při barokní přestavbě zámeckého komplexu dal hrabě Maxmilián Thun v těchto místech vystavět budovu jízdárny (v symetrii se salla terrenou na severní terase), vedle níž vznikly i další objekty. Při boční straně jízdárny stála zámecká bednnárna. Po r. 1760 byla v tomto prostoru postavena nová zámecká vinárna (stará zámecká hospoda stávala na předdvoří nad lékárénskou zahradou) a v průběhu doby také byty pro thunské zaměstnance (přístavba 1873).

Dne 17. září 1832 se v rodině zámeckého a lázeňského lékaře J. V. Tiersche narodil syn Friedrich - pozdější Dr. Miroslav Tyrš (v Děčíně nevyrůstal, protože otec odešel z thunských služeb(. Tyrš je především znám jako zakladatel Sokola (1862 Tělocvičná jednota pražská, od 1864 Sokol pražský), který se stal ve své době politicky a společensky nejaktivnější složkou národního života. Jako neúnavný spiritus agens stál Tyrš v čele jeho ideové, organizační a metodické činnosti (mj. vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví).
Méně známy jsou Tyršovy zásluhy o rozkvět českého umění, s nímž byl úzce spojen jako historik umění, umělecký kritik a estetik, ale i jako filosof, teoretik výchovy a vysokoškolský pedagog. Byl rádcem i kritikem umělců generace Národního divadla a organizátorem českého kulturního života.Tyrš zemřel v srpnu 1884 v Ötztalských Alpách (jeho tělo bylo nalezeno v tůni řeky Ötztaler Ache).